Stručný popis metodiky dokumentace židovských hřbitovů (ŽH)
Epigraficky dokumentovat lze jen prostupné a přehledné hřbitovy.
Je-li hřbitov neudržovaný, je nutno nejprve provés jeho opravu (předdokumentační údržbu).
Hřbitov je zaměřen a je vyhotoven polohopisný plán s vyznačením náhrobků
a dalších orientačních prvků. Každému náhrobku je v polohopisném plánu přiděleno číslo,
složené z dvoupísmenné evidenční značky hřbitova a pořadového čísla. Pod tímto
číslem (tzv. lokací) je náhrobek veden ve všech dalších fázích výzkumu.
Každý náhrobek je čitelně vyfotografován s použitím bočního osvitu textové plochy
externím bleskem. Podle potřeby se pořizují i náhledové snímky, zachycující celkový stav
jednotlivých náhrobků i celého hřbitova.
Z náhrobků jsou excerpovány důležité údaje (občanské a hebrejské jméno, datum, údaje
o lokalitách bydliště a rodiště, povolání atd.), z nichž je sestavena evidenční tabulka.
V dalších fázích výzkumu se využívá materiál získaný dokumentací - epitafy se podle
potřeby opisují, překládají, komentují a porovnávají z různých hledisek (jazykového,
kulturně-historického, paleografického atd.).